|
|
Reakce na nebezpečná zvířata v Evropě a Africe - pozornost a emoce
Štolhoferová, Iveta ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent) ; Burda, Hynek (oponent)
Tato práce se zaměřuje na emoce, které vyvolávají různá zvířata, a na pozornost, která je těmto zvířatům věnována, ve dvou zcela odlišných lidských populacích - v České republice a v Somalilandu. Zvířata byla odedávna v centru lidského zájmu, naše znalosti o tom, jaké emoce různá zvířata vyvolávají, jsou ovšem překvapivě nekompletní, zejména pokud se přesuneme mimo tzv. WEIRD společnosti. Zjistili jsme, že v Somálcích nejvyšší strach vyvolávají hadi, štíři a velké šelmy. U Čechů naproti tomu patřili k nejobávanějším zvířatům také pavouci. Obě populace se nejméně bály brouků, případně sarančat. Spontánní pozornostní preference při volném dívání se na vždy dva současně prezentované obrázky odráží tento mezikulturní rozdíl i tuto mezikulturní shodu. Při současné prezentaci štíra a pavouka se Somálci dívali výrazně více na štíra, Češi však rozkládali svou pozornost mezi obě zvířata více rovnoměrně, byť mírné zkreslení ve prospěch štíra bylo stále patrné. Naproti tomu při současné prezentaci sarančete s pavoukem nebo se štírem Češi i Somálci věnovali sarančeti mnohem méně pozornosti. U hadů, vysoce obávaného stimulu v případě Somálců i Čechů, jsme se zaměřili na efekt výstražné pozice hada na spontánní pozornost, která je hadovi věnována. Eye-trackingový experiment ukázal, že kobrám a v menší míře i...
|
|
|
Karyotypová evoluce snovačkovitých pavouků (Araneae: Theridiidae)
Večeřová, Hana ; Forman, Martin (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Pavouci (Araneae) patří mezi velmi diverzifikovaný řád v rámci podkmene klepítkaců (Chelicerata). Většina druhů se řadí do skupiny Entelegynae, stejně jako zástupci čeledi snovačkovitých (Theridiidae). Jejich významným rodem je Latrodectus, známý svojí přezdívkou "černé vdovy". V práci jsou shrnuty základní informace o jejich biologii, fylogenezi a cytogenetice s přesahem do genomických dat snovaček a příbuzných pavouků. Přestože je cytogenetika pavouků zajímavým oborem, zejména kvůli přítomnosti neobvyklých pohlavních chromozomů, zůstávají některé otázky nezodpovězené. Základním trendem u entelegynních pavouků je snižování diploidního počtu chromozomů. Cílem práce bylo ověřit možnosti snovačkovitých (Theridiidae) jako modelového systému pro studování těchto změn. Právě rod Latrodectus disponuje potenciálem z důvodu překvapivě diverzifikovaných karyotypů, které jsou u Entelegynae spíše neobvyklé. I když se jedná o populární skupinu, úroveň karyotypových dat je nízká a zasloužila by si být revidována. Navzdory tomu se jeví jako slibným modelovým systémem kosmopolitní snovačka L. geometricus a její komparace s ostatními z rodu nebo čeledi Theridiidae. S moderními cytogenetickými metodami by mohla pomoct objasnit snižování počtu jak pohlavních, tak i nepohlavních chromozomů, ke kterému docházelo v...
|
|
|
Vliv intenzity managementu umělé obnovy dubových porostů na interakci mezi pavouky a jejich kořistí
Kárych, Jan
Cílem výzkumu bylo zjištění dopadů intenzivního managmentu prováděného frézováním a celoplošnou úpravou a extenzivního managmentu při přípravě a péči o uměle obnovované dubové porosty na trofické sítě síťových pavouků a jejich kořisti, které jsou citlivé na změny vegetačního pokryvu a struktury nebo otevřenosti zápoje. Postup vyhodnocení výsledků byl rozdělen na dvě části. Potravní sítě byly zkoumány v terénu sběrem pavouků a jejich sítí z kořisti na plochách během celkově dvou sběrů v červnu a srpnu roku 2021. Následně byly z nasbíraných vzorků určeny na úroveň druhů či rodů jednotliví zástupci pavouků. Kořist pavouků byla určena na úroveň řádů či podřádů. Získána data byla zpracována za použití statistických metod a vyhodnocena. Z výsledků plyne, že množství dat nebylo optimální, přesto potvrdilo předpokládanou hypotézu, neboť na nefrézovaných plochách byly celkové počty pavouků a jejich kořisti výrazně větší, stejně tak druhová diverzita, než tomu bylo na plochách frézovaných.
|
|
|
Role snovacího ústrojí a specifické rysy produkce hedvábí u sklípkanů (Araneae: Mygalomorphae)
Sýkorová, Barbora ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Dolejš, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce vznikla rešerší odborných článků, publikací a internetových zdrojů, které se zaměřují především na snovací aparát a produkci hedvábí u sklípkanů. Práce je obohacena o obrázky, které by mohly čtenáři lépe pomoci se orientovat v daném tématu. Pavouci patří do nejpočetnějšího kmene členovců. Dělíme je na infrařády Araneomorphae (dvouplicní pavouci), Mesothelae (sklípkoši) a Mygalomorphae (sklípkani). Pavouci mají tělo rozdělené na hlavohruď a zadeček, spojené stopkou. Trávicí soustava pavouků je specifická tím, že jim umožňuje přijímat pouze tekutou stravu. Téměř u všech pavouků jsou vyvinuty jedové žlázy. Snovací činnost je velice významným rysem pavouků. Důležitou část snovacího aparátu tvoří snovací bradavky, nacházející se u sklípkanů na konci zadečku. Počet snovacích bradavek se u zástupců jednotlivých čeledí liší, většinou však dochází k redukci jejich počtu. Základními funkčními a stavebními jednotkami snovacího aparátu jsou snovací žlázy, které přecházejí na povrchu snovacích bradavek ve spigoty, kterými je vypuzováno hedvábí na povrch. Hedvábí pavoukům slouží ke tvorbě tenat či ke tvorbě ochranných obalů vajíček - kokonů. V České republice můžeme spatřit tři druhy sklípkanů čeledi Atypidae (rod Atypus): sklípkánka hnědého, sklípkánka černého a sklípkánka pontického....
|
|
|
Viniční terasy jako refugia pro výskyt xerotermních druhů pavouků (Araneae) a jejich bioindikační využití v hodnocení kvality životního prostředí a úrovně biodiverzity
Košulič, Ondřej
Silný pokles raně sukcesních přirozených a polopřirozených biotopů způsobený intenzifikací zemědělství a opuštěním od tradičního hospodaření má za následek kritický úbytek xerotermních bezobratlých živočichů v celé Evropě. Otázkou je, zdali člověkem nově vytvořené raně sukcesní biotopy (v mém případě viniční terasy), dokáží částečně kompenzovat tuto ztrátu. V disertační práci jsem tedy studoval pavouky jako modelové organismy pro posouzení potenciálního významu xerotermních svahů viničních teras pro zachování biodiverzity v zemědělské krajině jižní Moravy. Na zkoumaných plochách byla analyzována druhová diverzita, abundance, stupeň vzácnosti a ochranářský význam zjištěných indikátorů. Tyto hodnoty byly porovnávány mezi dvěmi sukcesními stádii svahu terasy (zapojený a nezapojený travní drn), procentuálním zastoupením potenciálních zdrojových oblastí (stepi -- lesostepi) a různou krajinnou mozaikou (struktura biotopů) v okolí studovaných teras. V průběhu roku 2011 bylo různými odchytovými metodami posbíráno celkem 6040 dospělých jedinců pavouků náležejících 171 druhům, 69 rodům a 24 čeledím. Z tohoto počtu bylo zjištěno významné zastoupení vzácných xerotermních druhů (40 %) a druhů řazených do Červeného seznamu ohrožených živočichů (15 %). Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v celkové druhové diverzitě a abundanci mezi svahy s různým sukcesním stádiem, nicméně druhová diverzita byla významně ovlivněna přítomností stepních xerotermních biotopů v okolí vinic. Výskyt vzácných a ohrožených druhů byl signifikantně asociován typem sukcesního stádia svahu (pro epigeické i epifytické druhy), stejně tak významně rostla hodnota a abundance těchto indikačních skupin s přítomností stepních travnatých biotopů v okolí teras. Dle zjištěných výsledků je zřejmé, že uměle vytvořené viniční terasy jsou významným refugiem pro široké spektrum xerotermofilních druhů pavouků. K zabránění ztráty diverzity a přítomnosti vzácných a ohrožených druhů pavouků, navrhuji managementová opatření, která budou udržovat důležitou mozaiku mikrohabitatů pod různým sukcesním stádiem.
|
|
| |
|
|
Vliv různé údržby trávníku na biodiversitu pozemních bezobratlých
Klán, Jan ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Tato práce se zaměřuje na odlišnosti ve složení společenstev bezobratlých živočichů na travních plochách s odlišným managementem úpravy zeleně. Byla provedena na čtyřech výzkumných plochách s odlišným typem managementu (bezzásahová úprava, pravidelná úprava motorovou sekačkou, úprava kosou, úprava spásáním). Hlavním cílem práce je na vzorku zachycených pavouků, stonožek, mnohonožek, stejnonožců, škvorů a křísů demonstrovat, která forma úpravy travního stanoviště je z hlediska bohatství biodiverzity nejvhodnější. Dalšími podcíli bylo získat lokální údaje o proměnlivosti půdní vlhkosti na zkoumaných plochách, vzdušné vlhkosti a teplotě. Tyto hodnoty dokreslí představu o životním prostředí zachycených živočichů. Z hlediska biodiversity se jako nejbohatší ukázalo spásané stanoviště (zachyceno celkem 84 druhů). Následovalo stanoviště bezzásahové (83 druhů), kosené (76) a nakonec sekané sekačkou (74). Nejchudší stanoviště bylo sekané sekačkou. Na všech stanovištích bylo vždy zachyceno nejvíce druhů pavouků, následovali křísi, o řád méně bylo zachyceno stejnonožců, stonožek, mnohonožek a škvorů. Byl zachycen jeden druh křísa, který je veden v červeném seznamu ohrožených druhů České republiky. Jednalo se o druh Muellerianella extrusa (Scott, 1871), který je zařazen do kategorie zranitelný (VU). Práce...
|
|
| |
|
|
Synantropní živočichové a jejich využití ve středoškolské výuce
Hušková, Kateřina ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Škodová, Jana (oponent)
Diplomová práce se věnuje synantropním živočichům vyskytujícím se v domácím a školním prostředí v letních a podzimních měsících, a jejich využití ve výuce. Je rozdělena na dvě hlavní části. V první polovině práce jsou podrobně popsány objevené synantropní druhy živočichů během letního (červen, červenec 2021) a podzimního (říjen, listopad 2021) sběru v budovách Gymnázia Teplice v centru města Teplice a v rodinném domě a jeho nejbližším okolí na okraji města Teplice. Celkové výsledky průzkumu obou míst ukázaly množství shodných živočichů (např. Tegenaria domestica, Steatoda grossa nebo Musca domestica). Překvapením se stalo objevení Scutigera coleoptrata a velké množství Cheiracanthium mildei v rodinném domě. Naopak výskyt Columba livia na půdách školy a Pholcus phalangioides přímo ve škole se dalo očekávat. Ve druhé části diplomové práce jsou rozepsány a zhodnoceny výsledky testování žáků Gymnázia Teplice. Testování sloužilo ke zjištění znalostí žáků o tématu synantropních živočichů. Výsledky prokázaly pouze částečné znalosti tématu, které jsou u žáků zapotřebí dále rozvinout. Na základě výsledků testování byl vytvořen šestihodinový seminář (rozdělený do tří týdnů) určený pro žáky středních škol s cílem rozšířit jejich znalosti tématu synantropie nejen v České republice, ale i ve světě. Součástí...
|
|
|
Sukcese pavoučích společenstev v lomech Českého krasu
Siegelová, Eva ; Kubcová, Lenka (vedoucí práce) ; Korenko, Stanislav (oponent)
V pěti vápencových lomech různého stáří v Českém Krasu byla studována sukcese pavoučích společenstev. Cílem práce bylo zjistit, jak se tato společenstva mění v odlišných sukcesních stádiích v jednotlivých lomech, zda se společenstva mění v různých etážích lomu, a které z environmentálních faktorů je ovlivňují. Bylo použito několik standardizovaných metod (zemní a skalní pasti, smyk, sklep, prosev) k zachycení co nejširšího druhového spektra. U pavouků ze zemních pastí (epigeických) nebyl prokázán vliv stáří lomu ani vliv etáže lomu na druhovou bohatost a densitu. Druhová densita epigeických pavouků signifikantně rostla s počtem druhů rostlin. Výsledky ukazují, že pavouci sledují vývoj společenstev rostlinných. Bylo prokázáno, že environmentální proměnné prostředí, které ovlivňují druhové složení společenstva pavouků zemních pastí v jednotlivých lomech, jsou etáž lomu, zastínění a pokryv mechu. Ačkoliv stáří lomu byl u pavouků ze zemních pastí nevýznamný, jednotlivé lomy obývala odlišná společenstva pavouků (efekt lomu, druhová identita lomu). Stáří lomu výrazně ovlivňovalo druhové složení společenstev pavouků žijících na vegetaci. Data z dřívější doby posloužila ke sledování změn pavoučích společenstev za delší časové období.
|
host ::
RSS.